2. listopadu 2009

Slutty Halloween

Ahoj, pro dnešek jsem si vybral téma, které pány potěší a dámy doufám aspoň pobaví. Včera byl Halloween, o kterém se dočtete v jiném článku. Nás všechny ale zaujalo něco, co si zaslouží celej příspěvek. Už před Halloweenem nám tady lidi tvrdili, že se vždycky holky oblíkaj pěkně "slutty" (pokud jsi neznalý angličtiny, rozuměj kraťoučká sukýnka do půlky zadku a prsa pod bradou). Samozřejmě, že jsme tomu moc nevěřili. Amíci si hrajou na hrozný puritány. Pokud ale nahlédnete pod pokličku a donutíte je trošku si povídat (třeba našima typickejma ožraleckejma/zvracecíma historkama), tak uvidíte, že to tak úplně pravda není a že je to dost jenom póza. Krásně se to předvedlo právě včera. Už nebudu moc dlouho kecat a ukážu vám pár fotek, ať se přesvědčíte na vlastní očka. Zírejte a záviďte.

Tahle holka je od nás za patra a na její "Bite me you sucker" se přece nedalo odolat :-). A teď ke slovníkům holoto líná.


Tomáš si vyhlíd příští kořist. Tahle holka byla na první (i druhý) pohled poněkud přelétavá, ale možná to bylo tím, že byla na kaši.

Na pravý fotce vidíte barmanky z baru (dost se smály, když jsem je fotil). Za ten úsměv dostaly 75 centů dýška :-). Na levý jsou náhodný holky v kostýmu na ulici kolem jedný hodiny ranní. Doufám, že už ve všech těch kostýmech vidíte jistou podobnost.



Jak vidíte, některý kostýmy byly originální hodně (někteří lidi nevěří, že jamajskej bob zvítězí), některý už míň.



Stačilo slušně poprosit a hned pro mě udělala "some magic". Takhle se měly oblíkat holky ve filmech s Harry Potterem a kina by nestačila odhánět návštěvníky.



Dvě Francouzky od nás z koleje docela rychle pronikly do místních zvyků. Hity večera byly Naughty Nursy a Slutty Maiden.
Doufám, že jsem vám trošku prosvětlil den. Na normální reportáž z Halloweena si ještě trošku počkáte. Na viděnou :-).

Štítky: , , , , , , , , ,


Celý příspěvek

30. října 2009

Jack'O'Lantern

Halloween se blizi, vsichni zurive shanime kostymy na svatek, o nemz Americani rikaji, ze je jenom o malinko niz nez Vanoce. Nesmime ale zapominat na dalsi zvyky. Vsichni urcite znate vyrezavany dyne. V menze jsme meli tematickou veceri na tema Halloween a tam jsem se dozvedel, ze vyrezavat dyne je zvyk puvodne z Irska a svitej kvuli tomu, ze jsou plny pekelnyho ohne. Pomahaj bloudit svetem zlymu farmari pestujicimu turiny, kteryho nechtej ani v nebi, ani v pekle, pac obelhal certa.

Samozrejme jsem si chtel vyzkouset vykrajet si vlastni dyni. Postestilo se mi tady u Adely na hodine (uci amiky cestinu). Americani pritahli dyne a sladkosti a ja se jedny uzmul, popad nejblizsi nuz a jal se zaujate krajet a dloubat. Vysledek vidite na okolnich fotkach. Nakonec to neni spatny (od jedny mistni Americanky jsem se dokonce dozvedel, ze je to sweet a cute :-).



A perlicka na zaver. Vcera tady nekde u koleji byl bahenni boj. Prichazeli s vecerem kluci i holky od hlavy az k pate kompletne od bahna. Ani me nemrzi, ze jsem o tom predem nevedel :-). Nebylo skoro poznat, jestli jsou obleceny, nebo svleceny, kolik toho na sobe meli.

Štítky: , , , ,


Celý příspěvek

16. října 2009

Golf course

Ahoj holoto líná,

další tejden uplynul a já se znovu dokopal k tomu, abych mezi vás zase rozhodil trochu vědění a poznatků. Vaše škola/zaměstnávání/nic nedělání vás určitě neuspokojuje a tak čtete tenhle článek. Na mně teď je, aby to nebyla úplná ztráta času. No co se dá dělat, jdeme na to.
Dneska nám skončil golfovej kurz. Pro neznalé a nesečtělé mého blogu, navštěvovali jsme tady jednou týdně dvouhodinovku golfu. Je to tělocvik za jeden kredit a spousta z nás byla dostatečně nalákána reporty předchozích studentů.

První cestu na golf na kole jsem už popsal v jednom z předchozích příspěvků. Hřiště je docela dost daleko, takže jsme naštěstí už na druhou jízdu ukecali jednoho hrozně hodnýho Amíka (jménem Adam), kterej byl dokonce ochotnej se pro nás jednou obrátit, páč nás bylo moc (bylo mi ho líto). Vždycky jsme si dobře pokecali. Tak od třetí jízdy jsme ho vždycky ujišťovali, že příště už určitě budeme mít auto... Vyšlo to až na předposlední lekci.

Kurz probíhal pod vedením dvou trenérů. Jeden měl úplně skvělej přízvuk, nejspíš texaskej, nádherně protahovanej. Úplně se hodil na roli typickýho americkýho trenéra. Všechno nám opakoval desetkrát (takže už víme že hrajeme back ... and through, back ... and through), ale po chvílí hraní golfu jsme zjistili, že se vážně hodí poslouchat. Není to jako většina sportů, kdy stačí jenom přijít, popadnout pálku/raketu/nohu/ruku a hrát. Pokud se o něco takovýho pokusíte u golfu, bude to bolet, dost. Po prvních lekcích jsem vždycky pricházel domů rozlámanej, zničenej, s puchejřema na rukou. Vymlátili jsme spoustu krtků, ale naštěstí né nic dalšího.

Začátky jsou vždycky tvrdší. Po několika pokusech si ale už většina z nás vysloužila pochválení od druhého trenéra. Ten si pamatoval spoustu Čechů a vždycky nás komentoval zvučným "dóbry". Jedinej Destil měl frajersky potréněno z Čech, takže nás ostatní zpočátku strkal do kapes. Časem ale přestával bejt rozdíl tak markantní.
Skvělá věc na golfu byla, jak se člověk strašně zlepšuje hodinu od hodiny. Každou hodinu bylo vidět, že hole cinkaj v lepší a lepší tónině a míčky lítaj jak kdyby byly naložený v red bullu. Blížila se postupně hodina H, kdy jsme měli konečně opustit odpaliště a dostat se na hřiště.


Tam ale teda teprve přišla bída na kozáky (nebo jak se to řiká). To, co nám tak krásně lítalo na tréninkovym odpališti, na hřišti najednou nešlo. Tráva na greenu a fairwayi už nebude co bejvala. Míčky lítaly všude, jenom ne rovně. Tráva často taky a spousta stromů stála v cestě jinak perfektním úderům. Stoprocentně jsme si taky dokázali, že dobrý skóre se nahrává při puttingu na greenu, ne při dlouhatánskejch drivech. Většina z nás dopadla tragicky a počet odpalů atakoval dvojnásobek paru. Jedinej Destil trochu zaperlil. Další hodiny to už bylo lepší a já se musim pochlubit, že jednou se mi podařilo dokonce dát par.

Poslední hodinu jsme zakončili testíkem a poslední hrou golfu. Tentokrát pod dozorem kamery a dalších 4 spoluhráčů byly výsledky opět tragický. Naštěstí už ale víme co je slice and hook, kdo by toužil po téhle znalosti, bez který se v podstatě ani nedá žít, tak ať dá vědět. Abych to shrnul, golf byl super a určitě si ho zapíšu v příštím semestru znovu. V Čechách mi to bohužel už asi v nejbližší době nevyjde (tady stojí golf normální částky, není to sport pro snoby) a tak bych si toho rád užil co nejvíc.

Štítky: , , , , , ,


Celý příspěvek

8. října 2009

Vyuka v USA


Dneska odpoledne jsme psali jeden extremne tezkej test a tak mi prislo, ze nastala vhodna doba pro srovnani ceskyho a americkyho skolstvi. Vsichni jsme prijeli do Kansasu s perfektne udelanym a schvalenym studijnim planem. Uz v Praze jsme zjistili, ze spousta predmetu, ktery budeme absolvovat na FELu tady nema svoji obdobu.
Po prijezdu cekalo jeste vetsi prekvapko, spousta vybranejch predmetu se bud neotevrela, nebo otevrela v jinym meste. Nakonec jsme si vsichni vybrali relativne podobny predmety. Moje jsou Analyza algoritmu, Pocitacova a informacni bezpecnost, Pocitacova hra, Nemcina 4 a Golf.

Uznavam, ze je trosku absurdni studovat nemcinu v USA, ale nechci to prece za ten rok zapomenout. System vyuky na Uni tady se dost lisi od toho v CR. Od zacatku mi trochu pripomina ceskou stredni skolu. Kazdej predmet je dvakrat, nebo trikrat tejdne, hodiny trvaj jen 50 minut a dostavame extremne hodne ukolu. Na takovou nemcinu mam ukoly na kazdou hodinu. Rozdil v samotny vyuce uz tak velkej neni. Na nemcine je asi nejvetsi. Rozhodne se vic mluvi, nez gramatikuje. Nemcina 4 je nejvyssi level, ale z gramatiky se tu delaji dost zaklady. Zato ucitelka mluvi celou hodinu nemecky a divame se na nemecky filmy v nemcine. Zatim to zvladam rozhodne vic, nez bych po prvnim tejdnu cekal.
Analyza algoritmu je predmet, ze kteryho jsme dneska psali test. Ukoly kazdy tyden zaberou tak 4-5 hodin, test byl extremne tezkej (zvlast podle ostatnich) a ucitel je Dan jmenem Torben Amtoft. Ma trosku pekelnou vyslovnost a hodiny jsou extremne nudny. Nedaj se udrzet otevreny oci (nezavisle na poctu prospanych hodin/vypitych col).

Pocitacova bezpecnost se stava nejzabavnejsim predmetem. Celkove je to spis pocitacova nebezpecnost, protoze bereme a prakticky zkousime utoky a hackovani pocitacu. Ani byste neverili, jak je snadny zautocit na pocitac pomoci jednoduchy webovy stranky. Opet mame hrozne tezky ukoly, kazdy tyden jeden, vetsinou tak na 10-12 hodin. Tenhle predmet nas uci cinan s nicknamem Simon Xou. Cinsky jmeno nam ani pro jistotu nerek. Nezda se, ale ma docela dobrej smysl pro humor a je vylozene zapalenej pro vec.

Na pocitacovou hru jsme se poprve sesli v Pizza Hutu, je to hodne neformalni, schuzky castecne dobrovolny, dobre se povida anglicky, jak s ucitelem (Mike), tak s ostatnima. Prijde mi, ze vsichni Amici vedi uplnej prd, ale chovaj se strasne premoudrele :-). Nejakym nedopatrenim jsem byl jmenovanej lidrem Graphics tymu. No ja jsem kazdopadne machr, ale az takovej? :-)
Golf je kapitola sama o sobe, o nem bude dalsi prispevek.
Doufam, ze jste z tohohle kratkyho souhrnu videli, jak to tu chodi. My Cesi jsme si amatersky zapsali 2 predmety kodu 700 (sedmy rocnik, hodne pokrocily) a jeden kodu 600. Myslim, ze muzeme smele souperit o nejtezsi rozvrh na skole :-). Tak nam drzte palce, at to tady nejak provalcime.

Štítky: , , , , , , , ,


Celý příspěvek

28. září 2009

Come to the Czech Republic!

Hello my fellow Americans,

I have decided to write one post into my blog in English. This one is for those, who want to study abroad (i.e. all of you, some may not know it yet). I would like to recommend you the Czech Republic and tell you something about the country, where you shall spend a semester (or year) of your studies. Our university (Czech Tech) has a big established exchange program with K-State. Most of people I have met here know, where the Czech Republic is (it is far beyond my expectations). The Czech Tech is (as you have probably guessed) technical university. We have big departments of architecture, civic, mechanical and electrical engineering and a few others. We have a lot of subject to choose from (most of them in Czech, some in English) for 25000 people. But study is not the main reason to come to the Czech Tech.

You will come to the Czech Republic because:
  • You will be living in the most beautiful city in the whole world. Prague has wonderful medieval architecture, a lot of historical buildings and even nice parks and nature around. We have very good system of public transportation (you certainly don’t need a car in Prague). Travelling by buses, trains and subway is cheaper and faster. The gasoline prices in the Czech Republic are very high (6 dollars per gallon).

  • Europe is small and everything there is much more concentrated. The whole Europe is smaller than the US and every country is completely different. It takes you 3 hours to get to the Germany, 8 hours to get to the France and 12 to get to the GB. The Czech Republic has ideal position in the middle of Europe and with the Schengen treaty you can travel without passports in the EU.

  • We don’t have alcohol prohibition. You can drink alcohol, when you are 18 years old. You can drink at dorms or outside. You can do whatever you want because you are an adult.

  • Beer is very cheap and it is the best beer in the world. We don’t brew stuff like light beer, lime beer and others I have seen here. Have you ever heard the term “pilsner beer”? Pilsen is the city of beer in the Czech Republic. Beer costs approximately 1 – 1.5 dollars for half a liter (pint). It is cheaper than soft drinks.


You don’t come to the Czech Republic if you want to:
  • Buy electronics, car or clothes. All of it is unbelievably expensive.

  • Get fat. The large-sized meal in Czech fast foods is equal to the small-sized here in the states. It is also more expensive.

  • Want to see big cars and big skyscrapers and big houses. If you want this, you should probably stay in America.

There is much more to say but I think that coming to study in Prague will be wonderful and I can recommend it to you. If you want to know more details, write me an email. And excuse my English, I know it is not perfect :-).

Štítky: , , , , , , ,


Celý příspěvek

22. září 2009

Second floor

Ahoj, dneska se musíte spokojit jenom s takovým kratším pozorováním. Amíci se hrozně rádi sdružujou do různejch spolků a společenstev. Někteří z vás už možná slyšeli o Sorority/Fraternity. V podstatě jde o holčičí/klučičí spolky označené náhodnýma řeckýma písmenama (třeba kappa kappa delta) které se sdružují (někteří i bydlí) v domech okolo univerzity. Kamarádí se vzájemně spolu a brojí proti ostatním sesterstvům/bratrstvům. Sestry/bratři si pak v pozdějším životě pomáhají, obvykle se zdraví nějakym ukrutně tajnym pozdravem a tak všemožně se bratří a sestří.
Snaha družit se je na Amících znatelná od pohledu. Každý vás zdraví a baví se. Všichni jsou členy nějakých klubů (a hodně se tím chlubí) a nebo spolků. Co můžu nejvíc pozorovat je život tady na koleji. Amíci mi připadají hodně juvenile (jak děcka), na kolejích bydlí většinou ve věku 18-20, ale pořád běhaj okolo s pistolema, mlátěj se po hlavě rolema papíru, nebo se perou :-). Každý patro a jeho obyvatelé drží spolu, scházejí se, pořádají akce (včera třeba kurz vaření v mikrovlnce :-) - free food). Všichni z našeho patra mě zdraví a druží se :-). Pořád je tady ale vidět snaha o individualismus. Jednotlivá patra proti sobě soutěží o to, čí akce nalákají víc účastníků (pro informaci, naše patro je teď na druhym místě z pěti :-)).
Dovedu si představit, co by se stalo, kdyby někdo navrhl podobnou akci na kolejích na Strahově. Buď by nepřišel nikdo, nebo parta lidí, co by se tam ožrala :-). Americkej přístup je mi sympatičtější :-)

Štítky: , , , , , ,


Celý příspěvek

18. září 2009

Boj o job


Po prijezdu do USA mela vetsina z nas v planu najit si tady nejakou praci. Sice nemusime platit skolny ani ubytovani, ale pokud chceme cestovat, penize navic se vzdycky hodi. Meli jsme informace od predchozich studentu o ruznych typech praci, jejich vyhodach a nevyhodach. Vedeli jsme, ze v menze a v cateringu dostaneme praci kdykoliv a ze plati vsude priblizne stejne ($7.25 je minimalni mzda, vic nez $7.50 vam nikde nedaji).
Nase shaneni praci zacalo...

V Americe kazdy potrebuje Social Security number, je to vlastne neco jako nase rodny cislo, ale kazdy ho dostava az kdyz chce zacit pracovat. S jeho pomoci se treba prihlasite na svuj bankovni ucet, dostavate seky a identifikujete se. Prijde mi, ze se da dost snadno ukrast a zneuzit (na karticce neni fotka), ale snad nemam pravdu :-).

Na ziskani SSN musite byt v USA minimalne 10 dni. Chteli jsme zacit shanet praci hned po prijezdu, ale meli jsme smulu. Navic SSN vam vydaji, az kdyz mate od zamestnavatele potvrzeni o tom, ze vas vezme.
Jako prvni jsme vyrazili na catering. Zjistili jsme, ze nas urcite vezmou, ale pokud vyplnime prihlasku, uz tam musime pracovat. Proto jsme s tim radsi jeste pockali a jali se shanet praci kde jen se dalo jinde. Tady na univerzite existuje online system registraci do praci. Stacilo vyplnit prihlasku a bylo to. Na internetu je potom seznam praci, do kterych se muzete prihlasit. Vsude je treba vyplnit prihlasku a tu bud poslat emailem, nebo donest rucne. Vsude po vas chteji hrozne moc udaju, ktere jsou uplne irelevantni vzhledem k vybrany praci. Poslal jsem prihlasku na vsechny prace, ktery mely aspon neco malo spolecnyho s pocitacema (treba obsluha tiskarny :-) a dalsi). Docela jsem cekal, ze bude problem jednu z tech praci ziskat, takze jsem vyrazil na Job Fair. Ve velkym sale bylo spoustu stanecku od ruznych zamestnavatelu (my jako drzitele F1 viza muzeme pracovat jen na campusu, takze spousta z praci neni vubec pro nas). Nakonec me zaujalo trhani listku na fotbalovym stadionu (to bylo jeste predtim, nez jsem videl zapas) a prace v multimedialnim studiu (K-State TV).

Na trhani listku se mnou hned udelali interview (je to prece tezce kvalifikovana prace :-)) a rovnou me prijali. Prvni zapas jsem nestihl jako trhac, takze pred sebou mam jenom 5 zapasu. Za kazdej zapas dostanu maximalne 30 dolaru, takze je to vazne jenom privydelek.
Uplne nahodou jsem u nas na koleji narazil na prihlasku na pracovnika na recepci. Samozrejme jsem ji vyplnil (za pokus se nic neda) a asi za tyden mi prisla pozvanka na interview. To uz bylo dobry znameni, z ostatnich praci se nikde ani neozvali. Interview probihalo asi 15 minut a byl to krizovej vyslech, jedna otazka za druhou. Celkem jsem to zvladnul a tak jsem si veril, ze bych mohl praci dostat.
A vazne jo, za tyden mi prislo mailem potvrzeni, takze se ze me oficialne stal Community Advisor/Desk Advisor (hodne dobry jmeno pro Recepcniho/Projizdece kartickou :-)). Na treninku (placenym) jsem se dozvedel, ze budu stridave CA a DA. Prace DA spociva v tom, ze od 9 vecer sedite u dveri a od prichozich si berete karticky a projizdite strojkem. Pokud skoci zeleny svetylko, pustite je dovnitr. Nic co by cvicenej simpanz nezvladl. CA to ma trosku slozitejsi, za recepci pujcuje klice a pousti lidi dovnitr, pokud si zapomenou karticku. Taky obcas vyrizuje telefonaty. Uz mam za sebou 3 smeny, jednu jako DA od pulnoci do 3 do rana a dve jako CA od 9pm do pulnoci. Prace se mi libi, vetsinou je dost klid, muzu se bavit s Amikama a Americankama :-) a taky delat ukoly na notebooku, nebo si cist. Po tomhle tejdnu bych uz mel mit vydelano 90 dolaru, tak uvidime, jestli prileti do schranky.
Nakonec bych jenom dodal, ze se mi celkem ozvali jenom z jedny prace (zamitave) a v ostatnich me ignorovali...

Štítky: , , , , ,


Celý příspěvek

8. září 2009

Americký fotbal

Ahoj,
v mezinárodním studentském centru (ISC) byla na začátku semestru akce zvaná Purple Pride, kde nám vyprávěli, jak to tady chodí. Byla možnost tady vyhrát lístky na zahajovací zápas sezóny amerického fotbalu. Naštěstí většina mezinárodních studentů Purple Pride vynechala, takže na 50 lidí se rozdávalo 25 lístků. Čtyři z nás lístek vyhráli a já jsem byl mezi nimi.
Zdroj Fotky z Kansasu


Když jdete v Manhattanu na americký fotbal, vždycky musíte začít tailgatingem. Jde v podstatě o to, že přijedete autem na parkoviště před stadionem 2-3 hodiny před zápasem, otevřete zadní dveře auta, vybalíte jídlo a pořádně se nacpete :-). Takovou akci pro nás výherce uspořádalo i ISC. V 3:30 (zápas začínal v 6:10) nás vyzvedli a dovezli na příjemnej plácek kousek od stadionu, kde jsme si dali překvapivě něco jinýho, než hamburgery a hotdogy. Jídlo bylo dobrý (tradičně, ještě jsem tu snad neměl špatný jídlo) a bylo ho dost (taky v USA nepřekvapí :-)). Po jídle jsme tam další hodinu a půl střídavě seděli, nebo procházeli ostatní tailgating party. Nikde jsem nezahlédl alkohol (nesmí se pít na veřejnosti), ale jídla byly všude hromady. Asi půlhodiny před zápasem vedoucí zavelely a my jsme vyrazili. Všude byly mraky lidí v fialové barvě a stovky aut.
Zdroj Fotky z Kansasu

Když jsme čekali ve frontě, tak kolem nás průvodem prošel i marching band. Tentokrát ale už i ve výbornejch uniformách :-).
Zdroj Fotky z Kansasu

Po vystání fronty a krátký hádce s kontrolorem lístků (od příštího zápasu moje práce :-) ) jsme se konečně dostali na stadión. Měli jsme snad nejhorší místa ze všech, úplně v koutě. Ale bylo docela slušně vidět na plochu. Na stadiónu bylo plno (50 000 lidí).
Zdroj Fotky z Kansasu

Tady v Kansasu začíná každý zápas tradičně příchodem marching bandu a představením roztleskávaček. Dost znatelně to někomu připomíná spartakiádu, mně spíš čínskou vojenskou přehlídku. Zástupy v uniformách pochodující jeden za druhym za zvuků pochodový hudby... Je to ale docela dobrej pohled :-).
Po tom všem už konečně začal tak moc očekávanej fotbal. K zápasu jsem šel jenom s povrchní znalostí pravidel (okoukanou z americkejch filmů) a těšil jsem se na dlouhý sprinty, srážky, kličkování hráčů, dlouhatánský kopy, spoustu gólů a akcí - prostě americkej fotbal jako z filmu.
Abych to zkrátil, filmy přehánějí. Hodně. Tenhle sport je to nejnudnější, co jsem kdy v životě viděl. Shodli jsme se s ostatníma, že kdybysme měli stejnou dobu jenom sedět a zírat do zdi a přemýšlet, bylo by to možná zábavnější. Hru samotnou hrají dva týmy, v každym je hráčů jak much. Stoupnou si proti sobě v řadách, jedna řada vezme míč, který je mezi nimi, řady se do sebe zaklesnou. Míč se předá jednomu z hráčů, který stojí za řadou. Ten se rozběhne do chumlu, udělá tak 5 kroků, všichni protihráči se na něj vrhnou a on spadne :-). Tohle trvá tak 5 vteřin, potom mají všichni 40 vteřin na dohodnutí taktiky na další rozehrání míče. Míčem se skoro vůbec nehází, mlýn (tak se řiká těm řadám v rugby, nevim jestli tady) se po každym rozehrání hejbne tak o 5 metrů. To je tak všecko. Za celou první třetinu padnul jedinej gól, když to jeden hráč z ničeho nic kopnul. Jinak se nestalo vůbec nic. Je to podobně zábavný, jako koukat na přetahování lanem :-). Takže jsme s Tomášem odešli po první čtvrtině. Ostatní, kteří si to zaplatili (dali za to 20 dolarů!!!) tam vydrželi až do konce. Potom prej byl hezkej ohňostroj, ale nevim, jestli to stálo za to :-).
Tady na americký fotbal chodí celý rodiny po generace. Naše hostfamily má už 30 let ty samý místa. Chodí jak holky, tak kluci. Nechápu, jak to může někoho bavit. Navíc pokud se bavíte s amíkem o socceru, tak vám řekne, že je to nudná hra. Asi proto, že to není dost americký :-).

Štítky: , , , , ,


Celý příspěvek

27. srpna 2009

Cesta na golf po česku trávou a mršinami

Dneska jsme měli od 9:30 zapsanou hodinu golfu, po zběžnym prohlédnutí google map jsme se moudře rozhodli vyrazit o hodinu dřív. Manhattan se zdá hodně malej, ale cesta tam byla na okraji dálnice, kde nás auta míjela tak o půl metru. Místní řidiči nejsou zvyklí na moc cyklistů (kterej magor by taky jezdil na kole po dálnici), takže cesta byla vážně zážitek.
Zdroj Fotky z Kansasu

Bylo to asi 7 kilometrů po kopcích nahoru a dolů. V jednou místě šla dálnice přeběhnout, a tak jsme se rozhodli, že tam necháme kola, a dál budeme pokračovat po kolejích. Tomáš si zkušeně jako první po čuchu všimnul, co to roste všude kolem trati. Celá trať byla obrostlá trávou (jako marihuanou :-)). Byly tam toho vážně mraky.

Nikdo nechodí v Americe pěšky, zvlášť ne po kolejích. Po chvílí jsme narazili na ožranou mršinu a lebu ležící opodál. Oboje bylo z nějakýho většího zvířete a asi od nějakýho jinýho ožraný, moc jsem to nezkoumal.
Zdroj Fotky z Kansasu z mobilu

Po chvíli jsme dorazili na golfový hřiště (není nutný připomínat, že jako největší sociálové :-) ). Člověk, kterej vede kurz, je typickej americkej kouč. Naštěstí mluvil místní angličtinou, takže mu bylo hodně rozumět, už všichni víme, že puttování je nejdůležitější součástí golfu a že hlavní je swing (pověděl nám to tak patnáctkrát). Potom už jsme šli na hřiště. 3/4 kluků, co tam byla, měla svoje vlastní golfový hole a došli si pro ně do auta (všichni tu mají svoje auto). Samotný hraní golfu mě dost bavilo, odpaly byly teda na začátku docela tricky, ale po chvíli jsem to dostal do ruky. Jěště teď mě bolí ruce.
Cesta zpátky byla trochu lepší, chtěli jsme se vyhnout dálnici, a tak jsme se plahočili kopcema po okreskách :-). Celkově byl golf super, ale příště pojedeme autem :-).

Štítky: , , ,


Celý příspěvek

24. srpna 2009

Kansaský zpravodaj I

Ahoj, po prvním týdnu na kolejích píšu první číslo kansaskýho zpravodaje :-). Bydlim už konečně na pokoji, ale můj spolubydlící se tu ještě pořád neobjevil. Je to nějakej čínskej freshman (tady nenazývaj roky školy číslama, ale pro každej maj název, postupně: freshman, sophomore, junior a senior, jak na střevní, tak na vš), kterej tu sice má od začátku kufry, ale ještě tu nebyl :-). Pokud se neobjeví, mám pokoj pro sebe. To by byl luxus :-).
Zdroj Fotky z Kansasu

Bydlim v druhym patře na koleji zvaný West Hall, pokoj 207, kdyby mi někdo chtěl napsat dopis :-). Soused je room advisor (student, kterej se stará o patro), je mu 19 a je hodně v pohodě. Všichni si tu ten kolejní pokoj úplně překopali, postele visi u stropu, maj gauče a televize a lednice a další nesmysly (treba quesadilla maker :-) ). Na pokojích se nesmí chlastat (jenom pokud vám je oboum nad 21 a máte pivo do 3,2 procenta alkoholu :-) a nesmíte mít při tom otevřený dveře :-) ).


Manhattan je maličkatý městečko (50 000 lidí), ale je hrozně roztáhlý. Skoro tu nejsou patrový domy, všichni maj zahradu, všude se jezdí autem. Univerzita je pro 23 000 lidí, takže celej Manhattan žije univerzitou. Všichni jsou na K-State neuvěřitelně hrdý, maj nálepky na autech, na domech, židlě ve fialový barvě. Fialová je oficiální barva KSU. Od mojí rodiny jsem dostal termonávlek na plechovku ve fialový :-) co byste chtěli za 3 dolary.
Dneska jsem šel zažádat o práci, uvidíme, jestli mi aspoň něco vyjde. Dneska mi taky začíná škola, začínám němčinou, tak mi držte palce.

Štítky: , , , ,


Celý příspěvek

14. srpna 2009

Prvni zprava z Kansasu

Hello fellow Czechoslovakians,
Zdroj Fotky z Kansasu

ve stredu vecer jsem se 7mi hodinovym casovym posunem dorazil na letiste v Kansas City (ktery lezi prekvapive ve statu Missouri). Cesta byla dlouha, ale relativne pohodova. Zatim mam dojmy jenom pozitivni, ale porad jsem dost unavenej. Prece jenom sedmihodinovej casovej posun je dost zabijak.

Prvnich 9 hodin do New Yorku bylo hodne dlouhejch, ale nastesti jsem usnul na cely 3 hodky. Vedle me sedel Cech, se kterym jsem si i trochu povidal. Nejvic me prekvapilo, ze vydrzel asi 7 hodin bez zachodu :-). Mozna proto, ze me nechtel budit, chudak. K obedu jsem dostal extra zeleninovy testoviny, ktery nebyly spatny po silnym osoleni a opepreni (tradicni sterilni letadlovy jidlo). K tomu salat, medovnik a takovej roztomilej kalisek s vodou. Potom taky dalamanek a slany susenky se syrem a maslem, ale bez dalamanku uz jsem se obesel. Piti bylo dost, coca cola a dalsi lahudky :-). Muj palubni casopis vypadal, jako kdyby prosel rukama vsech lidi v letadle a mozna i zaludkem neci kozy. Stitil jsem se na nej sahat. Muj puvodni plan byl dat si jedno Mojito za 7 dolaru (sajem a sajem :-)), ale nakonec na to nejak neprislo.
Na JFK jsem prilit presne, imigracni urednik mi nerek ani slovo, snad me ani nepozdravil, takze uplne super. Na imigracni kontrolu byla dlouhatanska fronta, ve ktery jsem sice zacinal nekde uprostred, ale nakonec jsem ruznejma cachrama propad az na uplne posledni misto. Celni prohlidka byla taky nulova, takze jsem se bal zbytecne. Muj departure gate byl uplne na druhym konci letiste, takze jsem se tam pachtil asi pul hodiny. To vubec nevadilo, protoze jsem mel 4 hodky pauzu. Nad NY byla v tu dobu nejaka boure, a tak rusili tak 3/4 letu. Nastesti muj let prezil a s pulhodinovym zpozdenim i pristal. Bylo to malinky letadlo, ke kterymu ani nevedl chobot. Nakonec jsem k nemu dorazil takovou chodbou polozenou na letistni plose a do letadla nastoupil po schodech. V tu chvili me poprve do obliceje prastilo pocasi. Hala i letadlo byly klimatizovany, ale venku bylo tak 30 stupnu a stoprocentni vlhkost. V malym letadle byla na druhou stranu ukrutna zima. Stesti, ze jsem si vzal na cestu mikinu. Arabka vedle me se klepala zimou. Tenhle let uz byl kratkej (2 a pul hodky), takze za chvili jsem uz vystupoval v Kansas City. Mistniho casu bylo 8 vecer, ale ja s casovym posunem mel 3 rano. Byl jsem trosku unavenej, nastesti mi prilit i kufr a odvoz na me cekal.
V Kansas City bylo zase ukrutny vedro, ale v aute uz byla klimatizace. Vstup do Ameriky jsme zahajili stylove, veceri ve Wendys (fast food). Nemel jsem po ceste moc hlad, tak jsem si dal salat s mandarinkama a kurecim, docela dobrej. Amatersky jsem si dal Large piti, coz byl tak litr a pul velkej kelimek. Nedalo se to vypit :-). Dvouhodinovou cesto do Manhattanu jsem uz skoro celou prospal. Vecer (myho casu uz to bylo rano) jsem konecne dorazil k rodine a sel rovnou spat.
Rano jsem posnidal ovesnou kasi a toust. Ovesna kase never more :-). Sli jsem si hned koupit mobilni cislo (prijemnej prodavac, ale zda se mi, ze tak nejak vsichni jsou tu mnohem prijemnejsi) a tak uz ted mam cislo jiny. Moc mi nepiste, protoze tady se plati i za prichozi SMS :-). Campus je krasnej, je to tady vsecko hrozne rozlehly, vsude stromy, vsecky budovy vypadaj jako novy a jako v Bradavicich. Celej Manhattan ma jenom 50 000 lidi, ale je obrovskej. Vsude jezdi tisice aut a kazdy je tam trikrat tak velky, nez by bylo potreba. Galon benzinu tu porad stoji 2.60 a stejne si tady na tu cenu stezujou :-).
Vcera jsem si tady vyridil vetsinu veci. Bankovni ucet je tady kompletne zadarmo a jeste vam platej za spoustu veci :-), za 10 plateb kartou dostanete 15 dolaru a tak. Vyber z bankomatu zadaco, vkladani na ucet zadaco... To je trosku zmena proti ceskejm zvyklostem.
Jinak tu maj jiny velikosti ve fast foodech. Je to cely posunuty o jedna vejs, takze medium je pullitrovy piti, large je tak 1.5 litrovy. Vsecko jidlo je obrovsky, uz tam chodit nemuzu :).
To bude pro zacatek vsecko, uz musim bezet. Dalsi dojmy a nejaky fotky dodam pozdejc.


Štítky: , , , , ,


Celý příspěvek