Ahoj, dneska se musíte spokojit jenom s takovým kratším pozorováním. Amíci se hrozně rádi sdružujou do různejch spolků a společenstev. Někteří z vás už možná slyšeli o Sorority/Fraternity. V podstatě jde o holčičí/klučičí spolky označené náhodnýma řeckýma písmenama (třeba kappa kappa delta) které se sdružují (někteří i bydlí) v domech okolo univerzity. Kamarádí se vzájemně spolu a brojí proti ostatním sesterstvům/bratrstvům. Sestry/bratři si pak v pozdějším životě pomáhají, obvykle se zdraví nějakym ukrutně tajnym pozdravem a tak všemožně se bratří a sestří.
Snaha družit se je na Amících znatelná od pohledu. Každý vás zdraví a baví se. Všichni jsou členy nějakých klubů (a hodně se tím chlubí) a nebo spolků. Co můžu nejvíc pozorovat je život tady na koleji. Amíci mi připadají hodně juvenile (jak děcka), na kolejích bydlí většinou ve věku 18-20, ale pořád běhaj okolo s pistolema, mlátěj se po hlavě rolema papíru, nebo se perou :-). Každý patro a jeho obyvatelé drží spolu, scházejí se, pořádají akce (včera třeba kurz vaření v mikrovlnce :-) - free food). Všichni z našeho patra mě zdraví a druží se :-). Pořád je tady ale vidět snaha o individualismus. Jednotlivá patra proti sobě soutěží o to, čí akce nalákají víc účastníků (pro informaci, naše patro je teď na druhym místě z pěti :-)).
Dovedu si představit, co by se stalo, kdyby někdo navrhl podobnou akci na kolejích na Strahově. Buď by nepřišel nikdo, nebo parta lidí, co by se tam ožrala :-). Americkej přístup je mi sympatičtější :-)

Celý příspěvek

Po prijezdu do USA mela vetsina z nas v planu najit si tady nejakou praci. Sice nemusime platit skolny ani ubytovani, ale pokud chceme cestovat, penize navic se vzdycky hodi. Meli jsme informace od predchozich studentu o ruznych typech praci, jejich vyhodach a nevyhodach. Vedeli jsme, ze v menze a v cateringu dostaneme praci kdykoliv a ze plati vsude priblizne stejne ($7.25 je minimalni mzda, vic nez $7.50 vam nikde nedaji).
Nase shaneni praci zacalo...

V Americe kazdy potrebuje Social Security number, je to vlastne neco jako nase rodny cislo, ale kazdy ho dostava az kdyz chce zacit pracovat. S jeho pomoci se treba prihlasite na svuj bankovni ucet, dostavate seky a identifikujete se. Prijde mi, ze se da dost snadno ukrast a zneuzit (na karticce neni fotka), ale snad nemam pravdu :-).

Na ziskani SSN musite byt v USA minimalne 10 dni. Chteli jsme zacit shanet praci hned po prijezdu, ale meli jsme smulu. Navic SSN vam vydaji, az kdyz mate od zamestnavatele potvrzeni o tom, ze vas vezme.
Jako prvni jsme vyrazili na catering. Zjistili jsme, ze nas urcite vezmou, ale pokud vyplnime prihlasku, uz tam musime pracovat. Proto jsme s tim radsi jeste pockali a jali se shanet praci kde jen se dalo jinde. Tady na univerzite existuje online system registraci do praci. Stacilo vyplnit prihlasku a bylo to. Na internetu je potom seznam praci, do kterych se muzete prihlasit. Vsude je treba vyplnit prihlasku a tu bud poslat emailem, nebo donest rucne. Vsude po vas chteji hrozne moc udaju, ktere jsou uplne irelevantni vzhledem k vybrany praci. Poslal jsem prihlasku na vsechny prace, ktery mely aspon neco malo spolecnyho s pocitacema (treba obsluha tiskarny :-) a dalsi). Docela jsem cekal, ze bude problem jednu z tech praci ziskat, takze jsem vyrazil na Job Fair. Ve velkym sale bylo spoustu stanecku od ruznych zamestnavatelu (my jako drzitele F1 viza muzeme pracovat jen na campusu, takze spousta z praci neni vubec pro nas). Nakonec me zaujalo trhani listku na fotbalovym stadionu (to bylo jeste predtim, nez jsem videl zapas) a prace v multimedialnim studiu (K-State TV).

Na trhani listku se mnou hned udelali interview (je to prece tezce kvalifikovana prace :-)) a rovnou me prijali. Prvni zapas jsem nestihl jako trhac, takze pred sebou mam jenom 5 zapasu. Za kazdej zapas dostanu maximalne 30 dolaru, takze je to vazne jenom privydelek.
Uplne nahodou jsem u nas na koleji narazil na prihlasku na pracovnika na recepci. Samozrejme jsem ji vyplnil (za pokus se nic neda) a asi za tyden mi prisla pozvanka na interview. To uz bylo dobry znameni, z ostatnich praci se nikde ani neozvali. Interview probihalo asi 15 minut a byl to krizovej vyslech, jedna otazka za druhou. Celkem jsem to zvladnul a tak jsem si veril, ze bych mohl praci dostat.
A vazne jo, za tyden mi prislo mailem potvrzeni, takze se ze me oficialne stal Community Advisor/Desk Advisor (hodne dobry jmeno pro Recepcniho/Projizdece kartickou :-)). Na treninku (placenym) jsem se dozvedel, ze budu stridave CA a DA. Prace DA spociva v tom, ze od 9 vecer sedite u dveri a od prichozich si berete karticky a projizdite strojkem. Pokud skoci zeleny svetylko, pustite je dovnitr. Nic co by cvicenej simpanz nezvladl. CA to ma trosku slozitejsi, za recepci pujcuje klice a pousti lidi dovnitr, pokud si zapomenou karticku. Taky obcas vyrizuje telefonaty. Uz mam za sebou 3 smeny, jednu jako DA od pulnoci do 3 do rana a dve jako CA od 9pm do pulnoci. Prace se mi libi, vetsinou je dost klid, muzu se bavit s Amikama a Americankama :-) a taky delat ukoly na notebooku, nebo si cist. Po tomhle tejdnu bych uz mel mit vydelano 90 dolaru, tak uvidime, jestli prileti do schranky.
Nakonec bych jenom dodal, ze se mi celkem ozvali jenom z jedny prace (zamitave) a v ostatnich me ignorovali...

Celý příspěvek

Ahoj, po prvním týdnu na kolejích píšu první číslo kansaskýho zpravodaje :-). Bydlim už konečně na pokoji, ale můj spolubydlící se tu ještě pořád neobjevil. Je to nějakej čínskej freshman (tady nenazývaj roky školy číslama, ale pro každej maj název, postupně: freshman, sophomore, junior a senior, jak na střevní, tak na vš), kterej tu sice má od začátku kufry, ale ještě tu nebyl :-). Pokud se neobjeví, mám pokoj pro sebe. To by byl luxus :-).

Zdroj Fotky z Kansasu

Bydlim v druhym patře na koleji zvaný West Hall, pokoj 207, kdyby mi někdo chtěl napsat dopis :-). Soused je room advisor (student, kterej se stará o patro), je mu 19 a je hodně v pohodě. Všichni si tu ten kolejní pokoj úplně překopali, postele visi u stropu, maj gauče a televize a lednice a další nesmysly (treba quesadilla maker :-) ). Na pokojích se nesmí chlastat (jenom pokud vám je oboum nad 21 a máte pivo do 3,2 procenta alkoholu :-) a nesmíte mít při tom otevřený dveře :-) ).


Manhattan je maličkatý městečko (50 000 lidí), ale je hrozně roztáhlý. Skoro tu nejsou patrový domy, všichni maj zahradu, všude se jezdí autem. Univerzita je pro 23 000 lidí, takže celej Manhattan žije univerzitou. Všichni jsou na K-State neuvěřitelně hrdý, maj nálepky na autech, na domech, židlě ve fialový barvě. Fialová je oficiální barva KSU. Od mojí rodiny jsem dostal termonávlek na plechovku ve fialový :-) co byste chtěli za 3 dolary.
Dneska jsem šel zažádat o práci, uvidíme, jestli mi aspoň něco vyjde. Dneska mi taky začíná škola, začínám němčinou, tak mi držte palce.

Celý příspěvek

Hello fellow Czechoslovakians,

Zdroj Fotky z Kansasu

ve stredu vecer jsem se 7mi hodinovym casovym posunem dorazil na letiste v Kansas City (ktery lezi prekvapive ve statu Missouri). Cesta byla dlouha, ale relativne pohodova. Zatim mam dojmy jenom pozitivni, ale porad jsem dost unavenej. Prece jenom sedmihodinovej casovej posun je dost zabijak.

Prvnich 9 hodin do New Yorku bylo hodne dlouhejch, ale nastesti jsem usnul na cely 3 hodky. Vedle me sedel Cech, se kterym jsem si i trochu povidal. Nejvic me prekvapilo, ze vydrzel asi 7 hodin bez zachodu :-). Mozna proto, ze me nechtel budit, chudak. K obedu jsem dostal extra zeleninovy testoviny, ktery nebyly spatny po silnym osoleni a opepreni (tradicni sterilni letadlovy jidlo). K tomu salat, medovnik a takovej roztomilej kalisek s vodou. Potom taky dalamanek a slany susenky se syrem a maslem, ale bez dalamanku uz jsem se obesel. Piti bylo dost, coca cola a dalsi lahudky :-). Muj palubni casopis vypadal, jako kdyby prosel rukama vsech lidi v letadle a mozna i zaludkem neci kozy. Stitil jsem se na nej sahat. Muj puvodni plan byl dat si jedno Mojito za 7 dolaru (sajem a sajem :-)), ale nakonec na to nejak neprislo.
Na JFK jsem prilit presne, imigracni urednik mi nerek ani slovo, snad me ani nepozdravil, takze uplne super. Na imigracni kontrolu byla dlouhatanska fronta, ve ktery jsem sice zacinal nekde uprostred, ale nakonec jsem ruznejma cachrama propad az na uplne posledni misto. Celni prohlidka byla taky nulova, takze jsem se bal zbytecne. Muj departure gate byl uplne na druhym konci letiste, takze jsem se tam pachtil asi pul hodiny. To vubec nevadilo, protoze jsem mel 4 hodky pauzu. Nad NY byla v tu dobu nejaka boure, a tak rusili tak 3/4 letu. Nastesti muj let prezil a s pulhodinovym zpozdenim i pristal. Bylo to malinky letadlo, ke kterymu ani nevedl chobot. Nakonec jsem k nemu dorazil takovou chodbou polozenou na letistni plose a do letadla nastoupil po schodech. V tu chvili me poprve do obliceje prastilo pocasi. Hala i letadlo byly klimatizovany, ale venku bylo tak 30 stupnu a stoprocentni vlhkost. V malym letadle byla na druhou stranu ukrutna zima. Stesti, ze jsem si vzal na cestu mikinu. Arabka vedle me se klepala zimou. Tenhle let uz byl kratkej (2 a pul hodky), takze za chvili jsem uz vystupoval v Kansas City. Mistniho casu bylo 8 vecer, ale ja s casovym posunem mel 3 rano. Byl jsem trosku unavenej, nastesti mi prilit i kufr a odvoz na me cekal.
V Kansas City bylo zase ukrutny vedro, ale v aute uz byla klimatizace. Vstup do Ameriky jsme zahajili stylove, veceri ve Wendys (fast food). Nemel jsem po ceste moc hlad, tak jsem si dal salat s mandarinkama a kurecim, docela dobrej. Amatersky jsem si dal Large piti, coz byl tak litr a pul velkej kelimek. Nedalo se to vypit :-). Dvouhodinovou cesto do Manhattanu jsem uz skoro celou prospal. Vecer (myho casu uz to bylo rano) jsem konecne dorazil k rodine a sel rovnou spat.
Rano jsem posnidal ovesnou kasi a toust. Ovesna kase never more :-). Sli jsem si hned koupit mobilni cislo (prijemnej prodavac, ale zda se mi, ze tak nejak vsichni jsou tu mnohem prijemnejsi) a tak uz ted mam cislo jiny. Moc mi nepiste, protoze tady se plati i za prichozi SMS :-). Campus je krasnej, je to tady vsecko hrozne rozlehly, vsude stromy, vsecky budovy vypadaj jako novy a jako v Bradavicich. Celej Manhattan ma jenom 50 000 lidi, ale je obrovskej. Vsude jezdi tisice aut a kazdy je tam trikrat tak velky, nez by bylo potreba. Galon benzinu tu porad stoji 2.60 a stejne si tady na tu cenu stezujou :-).
Vcera jsem si tady vyridil vetsinu veci. Bankovni ucet je tady kompletne zadarmo a jeste vam platej za spoustu veci :-), za 10 plateb kartou dostanete 15 dolaru a tak. Vyber z bankomatu zadaco, vkladani na ucet zadaco... To je trosku zmena proti ceskejm zvyklostem.
Jinak tu maj jiny velikosti ve fast foodech. Je to cely posunuty o jedna vejs, takze medium je pullitrovy piti, large je tak 1.5 litrovy. Vsecko jidlo je obrovsky, uz tam chodit nemuzu :).
To bude pro zacatek vsecko, uz musim bezet. Dalsi dojmy a nejaky fotky dodam pozdejc.

Celý příspěvek