31. srpen 2009

Americky sen

Ahoj, tak se zase po kratke dobe hlasim z Kansasu s novou zpravou. Po prvnim tydnu uz jsme si vsichni mysleli, ze nas nemuze nic prekvapit. Obri auta, mili Amici, super menza a dalsi veci uz trosku zevsednely a my jsme si tu zacali pripadat docela normalne (i kdyz pokazdy kdyz jedu na svoji Ukrajine, tak si pripadam hodne low class). Vcerejsek nam ale znovu ukazal, ze vubec neni nahodou, ze nas tady radej do vychodni Evropy.
Zdroj Fotky z Kansasu


Vsechno zacalo, kdyz nam Tomas napsal, ze nas Lisa (v jednom z prvnich clanku je zminena, byla minulej semestr v Praze a sla s nama jednou do hospody) zve na barbeque k sobe domu. Samozrejme jsme vsichni prijali, protoze sice tady taky chodime socialne zit do baru, ale party v americkym dome zname zatim jenom z filmu. Sraz jsme meli v 17 pred kolejemi. Prvni zadrhel nastal, kdyz jsme si na vlastni kuzi overili, ze v puritanskym Manhattanu neni mozny koupit alkohol v nedeli. Koupili jsme tudiz nejaky nealko a vyrazili k Lise. Prvni vec, ktera me sokovala, byl prijezd k domu. No tak kdo z vas na to ma mit doma 2 garaze, pred domem kruhovej objezd a parkovaci misto pro dalsi 4 auta? Dum byl krasnej, z venku trochu teda vypadal jako Doupe (hodne pristavovanej a prestavovanej), ale uvnitr az kycovite uzasnej. Nejvic nas ohromila obrovska kuchyne s hitech kosi (prvni se otviral na pohybovy cidlo, druhej mel odvetravani a automatickej lis odpadku). Vsechno v Americe je obrovsky, takze i tady jsme narazili na giganticky dreveny misky na salat (taky krasny) a dalsi perlicky.
Zdroj Fotky z Kansasu

Grilovali jsme na verande (kde byly polstrovany kresla a zidle a bar) na grilu, za kterej by se nemusela stydet zadna ceska restaurace. Kdyz jsem si vzpomel na nase cesky grilicky na dreveny uhli, tak jsem koukal jeste vic na obrovskej (2 metry sirokej) plynovej gril (se spoustou kohoutu pro spoustu horaku). K veceri byly domaci hamburgery (vynikajici) a hotdogy s parkama velikosti nasich klobas. Taky spoustu nachos a dalsich veci.
Zdroj Fotky z Kansasu

Problem alkoholu se vyresil tim, ze Vrata se Zuzkou vyrazili autem mimo hranice Manhattanu a stavili se v Liquer storu, takze touhle dobou uz ostatni davno popijeli pivo. Po jidle jsme se nikdo nemohli ani hnout a vubec jsme necekali, ze prijde zlaty hreb vecera - virivka.
Zdroj Fotky z Kansasu

Dokonale tepla, obrovska, prijemna a vubec suprova. Sedeli jsme v horky vode, popijeli vino (ostatni pivo), jedli zmrzlinu a skvely domaci cookies a dekovali dekanovi za tuhle dovolenou. Dokonce jsme i zacali zpivat hlavne anglicky pisnicky (pro Lisu za odmenu, i kdyz to bylo mozna spis za trest :-) ).
Zabalili jsme to kolem jedenacty, kdyz uz zacinala bejt zima. Byl to uplne skvelej vecer a ja jsem rad, ze jsem byl Lisou taky pozvanej.

Štítky: , , ,


Celý příspěvek

27. srpen 2009

Cesta na golf po česku trávou a mršinami

Dneska jsme měli od 9:30 zapsanou hodinu golfu, po zběžnym prohlédnutí google map jsme se moudře rozhodli vyrazit o hodinu dřív. Manhattan se zdá hodně malej, ale cesta tam byla na okraji dálnice, kde nás auta míjela tak o půl metru. Místní řidiči nejsou zvyklí na moc cyklistů (kterej magor by taky jezdil na kole po dálnici), takže cesta byla vážně zážitek.
Zdroj Fotky z Kansasu

Bylo to asi 7 kilometrů po kopcích nahoru a dolů. V jednou místě šla dálnice přeběhnout, a tak jsme se rozhodli, že tam necháme kola, a dál budeme pokračovat po kolejích. Tomáš si zkušeně jako první po čuchu všimnul, co to roste všude kolem trati. Celá trať byla obrostlá trávou (jako marihuanou :-)). Byly tam toho vážně mraky.

Nikdo nechodí v Americe pěšky, zvlášť ne po kolejích. Po chvílí jsme narazili na ožranou mršinu a lebu ležící opodál. Oboje bylo z nějakýho většího zvířete a asi od nějakýho jinýho ožraný, moc jsem to nezkoumal.
Zdroj Fotky z Kansasu z mobilu

Po chvíli jsme dorazili na golfový hřiště (není nutný připomínat, že jako největší sociálové :-) ). Člověk, kterej vede kurz, je typickej americkej kouč. Naštěstí mluvil místní angličtinou, takže mu bylo hodně rozumět, už všichni víme, že puttování je nejdůležitější součástí golfu a že hlavní je swing (pověděl nám to tak patnáctkrát). Potom už jsme šli na hřiště. 3/4 kluků, co tam byla, měla svoje vlastní golfový hole a došli si pro ně do auta (všichni tu mají svoje auto). Samotný hraní golfu mě dost bavilo, odpaly byly teda na začátku docela tricky, ale po chvíli jsem to dostal do ruky. Jěště teď mě bolí ruce.
Cesta zpátky byla trochu lepší, chtěli jsme se vyhnout dálnici, a tak jsme se plahočili kopcema po okreskách :-). Celkově byl golf super, ale příště pojedeme autem :-).

Štítky: , , ,


Celý příspěvek

24. srpen 2009

Kansaský zpravodaj I

Ahoj, po prvním týdnu na kolejích píšu první číslo kansaskýho zpravodaje :-). Bydlim už konečně na pokoji, ale můj spolubydlící se tu ještě pořád neobjevil. Je to nějakej čínskej freshman (tady nenazývaj roky školy číslama, ale pro každej maj název, postupně: freshman, sophomore, junior a senior, jak na střevní, tak na vš), kterej tu sice má od začátku kufry, ale ještě tu nebyl :-). Pokud se neobjeví, mám pokoj pro sebe. To by byl luxus :-).
Zdroj Fotky z Kansasu

Bydlim v druhym patře na koleji zvaný West Hall, pokoj 207, kdyby mi někdo chtěl napsat dopis :-). Soused je room advisor (student, kterej se stará o patro), je mu 19 a je hodně v pohodě. Všichni si tu ten kolejní pokoj úplně překopali, postele visi u stropu, maj gauče a televize a lednice a další nesmysly (treba quesadilla maker :-) ). Na pokojích se nesmí chlastat (jenom pokud vám je oboum nad 21 a máte pivo do 3,2 procenta alkoholu :-) a nesmíte mít při tom otevřený dveře :-) ).


Manhattan je maličkatý městečko (50 000 lidí), ale je hrozně roztáhlý. Skoro tu nejsou patrový domy, všichni maj zahradu, všude se jezdí autem. Univerzita je pro 23 000 lidí, takže celej Manhattan žije univerzitou. Všichni jsou na K-State neuvěřitelně hrdý, maj nálepky na autech, na domech, židlě ve fialový barvě. Fialová je oficiální barva KSU. Od mojí rodiny jsem dostal termonávlek na plechovku ve fialový :-) co byste chtěli za 3 dolary.
Dneska jsem šel zažádat o práci, uvidíme, jestli mi aspoň něco vyjde. Dneska mi taky začíná škola, začínám němčinou, tak mi držte palce.

Štítky: , , , ,


Celý příspěvek

18. srpen 2009

Help us save the environment :-)

Zdravim vás všechny znovu s další malou zprávičkou z Kansasu. Tentokrát se pokusim už bejt stručnější. Dneska jsem na záchodech opět narazil na hi-tech umyvadlo. Je to krásná ďoura ve zdi, do který strčíte ruce, stríkne na vás mejdlo a následně tak akorát vody a rovnou vás i vysuší. Na něm je cedulka "Help us save the environment". Tahle cedulka by se mohla zdát normální v Evropě, ale tady mi přišla dost absurdní. Ještě jsem nikdy nepotkal zemi, ve který by se tak hrozivě moc plýtvalo. Klimatizace jede nezávisle na počasí v každý budově nonstop. Na oknech jsou cedulky: "neotvírat, pustit klimatizaci". Jakmile si kdokoliv sedne do auta, automaticky pustí klimatizaci naplno. Každý druhý auto je obrovskej truck, ve kterym se obvykle veze jeden 20ti letej týpek a prohlíží si okolí. Všude se pořád svítí. Šunka z obchodu přichází v plastový krabičce, ve který je plastovej uzavíratelnej pytlík, ve kterym je v neuzavíratelnym obalu konečně šunka :-). Třídění odpadu tady samozřejmě nikdo ani trošičku neřeší. Všude se pořád jezdí autem (klidně 50 metrů). Naši host families jezdili autem k obchodu, kolem kterého potom pro zdraví chodili kolečka :-). Do tohohle už potom zapadá obrovská hromada odpadů z fast foodů úplně samozřejmě :-).
Protohle včechno mi přijde cedulka na umyvadle, abychom chránili životní prostředí, dost absurdní. Nejhorší je, že Amíkům vážně přijde, že když si budou mít ruce v umyvadle iron mana, vážně to životní prostředí zlepší a neuvědomují si to všechno ostatní.

Štítky: , , , ,


Celý příspěvek

14. srpen 2009

Prvni zprava z Kansasu

Hello fellow Czechoslovakians,
Zdroj Fotky z Kansasu

ve stredu vecer jsem se 7mi hodinovym casovym posunem dorazil na letiste v Kansas City (ktery lezi prekvapive ve statu Missouri). Cesta byla dlouha, ale relativne pohodova. Zatim mam dojmy jenom pozitivni, ale porad jsem dost unavenej. Prece jenom sedmihodinovej casovej posun je dost zabijak.

Prvnich 9 hodin do New Yorku bylo hodne dlouhejch, ale nastesti jsem usnul na cely 3 hodky. Vedle me sedel Cech, se kterym jsem si i trochu povidal. Nejvic me prekvapilo, ze vydrzel asi 7 hodin bez zachodu :-). Mozna proto, ze me nechtel budit, chudak. K obedu jsem dostal extra zeleninovy testoviny, ktery nebyly spatny po silnym osoleni a opepreni (tradicni sterilni letadlovy jidlo). K tomu salat, medovnik a takovej roztomilej kalisek s vodou. Potom taky dalamanek a slany susenky se syrem a maslem, ale bez dalamanku uz jsem se obesel. Piti bylo dost, coca cola a dalsi lahudky :-). Muj palubni casopis vypadal, jako kdyby prosel rukama vsech lidi v letadle a mozna i zaludkem neci kozy. Stitil jsem se na nej sahat. Muj puvodni plan byl dat si jedno Mojito za 7 dolaru (sajem a sajem :-)), ale nakonec na to nejak neprislo.
Na JFK jsem prilit presne, imigracni urednik mi nerek ani slovo, snad me ani nepozdravil, takze uplne super. Na imigracni kontrolu byla dlouhatanska fronta, ve ktery jsem sice zacinal nekde uprostred, ale nakonec jsem ruznejma cachrama propad az na uplne posledni misto. Celni prohlidka byla taky nulova, takze jsem se bal zbytecne. Muj departure gate byl uplne na druhym konci letiste, takze jsem se tam pachtil asi pul hodiny. To vubec nevadilo, protoze jsem mel 4 hodky pauzu. Nad NY byla v tu dobu nejaka boure, a tak rusili tak 3/4 letu. Nastesti muj let prezil a s pulhodinovym zpozdenim i pristal. Bylo to malinky letadlo, ke kterymu ani nevedl chobot. Nakonec jsem k nemu dorazil takovou chodbou polozenou na letistni plose a do letadla nastoupil po schodech. V tu chvili me poprve do obliceje prastilo pocasi. Hala i letadlo byly klimatizovany, ale venku bylo tak 30 stupnu a stoprocentni vlhkost. V malym letadle byla na druhou stranu ukrutna zima. Stesti, ze jsem si vzal na cestu mikinu. Arabka vedle me se klepala zimou. Tenhle let uz byl kratkej (2 a pul hodky), takze za chvili jsem uz vystupoval v Kansas City. Mistniho casu bylo 8 vecer, ale ja s casovym posunem mel 3 rano. Byl jsem trosku unavenej, nastesti mi prilit i kufr a odvoz na me cekal.
V Kansas City bylo zase ukrutny vedro, ale v aute uz byla klimatizace. Vstup do Ameriky jsme zahajili stylove, veceri ve Wendys (fast food). Nemel jsem po ceste moc hlad, tak jsem si dal salat s mandarinkama a kurecim, docela dobrej. Amatersky jsem si dal Large piti, coz byl tak litr a pul velkej kelimek. Nedalo se to vypit :-). Dvouhodinovou cesto do Manhattanu jsem uz skoro celou prospal. Vecer (myho casu uz to bylo rano) jsem konecne dorazil k rodine a sel rovnou spat.
Rano jsem posnidal ovesnou kasi a toust. Ovesna kase never more :-). Sli jsem si hned koupit mobilni cislo (prijemnej prodavac, ale zda se mi, ze tak nejak vsichni jsou tu mnohem prijemnejsi) a tak uz ted mam cislo jiny. Moc mi nepiste, protoze tady se plati i za prichozi SMS :-). Campus je krasnej, je to tady vsecko hrozne rozlehly, vsude stromy, vsecky budovy vypadaj jako novy a jako v Bradavicich. Celej Manhattan ma jenom 50 000 lidi, ale je obrovskej. Vsude jezdi tisice aut a kazdy je tam trikrat tak velky, nez by bylo potreba. Galon benzinu tu porad stoji 2.60 a stejne si tady na tu cenu stezujou :-).
Vcera jsem si tady vyridil vetsinu veci. Bankovni ucet je tady kompletne zadarmo a jeste vam platej za spoustu veci :-), za 10 plateb kartou dostanete 15 dolaru a tak. Vyber z bankomatu zadaco, vkladani na ucet zadaco... To je trosku zmena proti ceskejm zvyklostem.
Jinak tu maj jiny velikosti ve fast foodech. Je to cely posunuty o jedna vejs, takze medium je pullitrovy piti, large je tak 1.5 litrovy. Vsecko jidlo je obrovsky, uz tam chodit nemuzu :).
To bude pro zacatek vsecko, uz musim bezet. Dalsi dojmy a nejaky fotky dodam pozdejc.


Štítky: , , , , ,


Celý příspěvek