Hello my fellow Americans,

I have decided to write one post into my blog in English. This one is for those, who want to study abroad (i.e. all of you, some may not know it yet). I would like to recommend you the Czech Republic and tell you something about the country, where you shall spend a semester (or year) of your studies. Our university (Czech Tech) has a big established exchange program with K-State. Most of people I have met here know, where the Czech Republic is (it is far beyond my expectations). The Czech Tech is (as you have probably guessed) technical university. We have big departments of architecture, civic, mechanical and electrical engineering and a few others. We have a lot of subject to choose from (most of them in Czech, some in English) for 25000 people. But study is not the main reason to come to the Czech Tech.

You will come to the Czech Republic because:

• You will be living in the most beautiful city in the whole world. Prague has wonderful medieval architecture, a lot of historical buildings and even nice parks and nature around. We have very good system of public transportation (you certainly don’t need a car in Prague). Travelling by buses, trains and subway is cheaper and faster. The gasoline prices in the Czech Republic are very high (6 dollars per gallon).


• Europe is small and everything there is much more concentrated. The whole Europe is smaller than the US and every country is completely different. It takes you 3 hours to get to the Germany, 8 hours to get to the France and 12 to get to the GB. The Czech Republic has ideal position in the middle of Europe and with the Schengen treaty you can travel without passports in the EU.


• We don’t have alcohol prohibition. You can drink alcohol, when you are 18 years old. You can drink at dorms or outside. You can do whatever you want because you are an adult.


• Beer is very cheap and it is the best beer in the world. We don’t brew stuff like light beer, lime beer and others I have seen here. Have you ever heard the term “pilsner beer”? Pilsen is the city of beer in the Czech Republic. Beer costs approximately 1 – 1.5 dollars for half a liter (pint). It is cheaper than soft drinks.

You don’t come to the Czech Republic if you want to:

• Buy electronics, car or clothes. All of it is unbelievably expensive.


• Get fat. The large-sized meal in Czech fast foods is equal to the small-sized here in the states. It is also more expensive.


• Want to see big cars and big skyscrapers and big houses. If you want this, you should probably stay in America.

There is much more to say but I think that coming to study in Prague will be wonderful and I can recommend it to you. If you want to know more details, write me an email. And excuse my English, I know it is not perfect :-).

Celý příspěvek

Ahoj, dneska se musíte spokojit jenom s takovým kratším pozorováním. Amíci se hrozně rádi sdružujou do různejch spolků a společenstev. Někteří z vás už možná slyšeli o Sorority/Fraternity. V podstatě jde o holčičí/klučičí spolky označené náhodnýma řeckýma písmenama (třeba kappa kappa delta) které se sdružují (někteří i bydlí) v domech okolo univerzity. Kamarádí se vzájemně spolu a brojí proti ostatním sesterstvům/bratrstvům. Sestry/bratři si pak v pozdějším životě pomáhají, obvykle se zdraví nějakym ukrutně tajnym pozdravem a tak všemožně se bratří a sestří.
Snaha družit se je na Amících znatelná od pohledu. Každý vás zdraví a baví se. Všichni jsou členy nějakých klubů (a hodně se tím chlubí) a nebo spolků. Co můžu nejvíc pozorovat je život tady na koleji. Amíci mi připadají hodně juvenile (jak děcka), na kolejích bydlí většinou ve věku 18-20, ale pořád běhaj okolo s pistolema, mlátěj se po hlavě rolema papíru, nebo se perou :-). Každý patro a jeho obyvatelé drží spolu, scházejí se, pořádají akce (včera třeba kurz vaření v mikrovlnce :-) - free food). Všichni z našeho patra mě zdraví a druží se :-). Pořád je tady ale vidět snaha o individualismus. Jednotlivá patra proti sobě soutěží o to, čí akce nalákají víc účastníků (pro informaci, naše patro je teď na druhym místě z pěti :-)).
Dovedu si představit, co by se stalo, kdyby někdo navrhl podobnou akci na kolejích na Strahově. Buď by nepřišel nikdo, nebo parta lidí, co by se tam ožrala :-). Americkej přístup je mi sympatičtější :-)

Celý příspěvek

Po prijezdu do USA mela vetsina z nas v planu najit si tady nejakou praci. Sice nemusime platit skolny ani ubytovani, ale pokud chceme cestovat, penize navic se vzdycky hodi. Meli jsme informace od predchozich studentu o ruznych typech praci, jejich vyhodach a nevyhodach. Vedeli jsme, ze v menze a v cateringu dostaneme praci kdykoliv a ze plati vsude priblizne stejne ($7.25 je minimalni mzda, vic nez $7.50 vam nikde nedaji).
Nase shaneni praci zacalo...

V Americe kazdy potrebuje Social Security number, je to vlastne neco jako nase rodny cislo, ale kazdy ho dostava az kdyz chce zacit pracovat. S jeho pomoci se treba prihlasite na svuj bankovni ucet, dostavate seky a identifikujete se. Prijde mi, ze se da dost snadno ukrast a zneuzit (na karticce neni fotka), ale snad nemam pravdu :-).

Na ziskani SSN musite byt v USA minimalne 10 dni. Chteli jsme zacit shanet praci hned po prijezdu, ale meli jsme smulu. Navic SSN vam vydaji, az kdyz mate od zamestnavatele potvrzeni o tom, ze vas vezme.
Jako prvni jsme vyrazili na catering. Zjistili jsme, ze nas urcite vezmou, ale pokud vyplnime prihlasku, uz tam musime pracovat. Proto jsme s tim radsi jeste pockali a jali se shanet praci kde jen se dalo jinde. Tady na univerzite existuje online system registraci do praci. Stacilo vyplnit prihlasku a bylo to. Na internetu je potom seznam praci, do kterych se muzete prihlasit. Vsude je treba vyplnit prihlasku a tu bud poslat emailem, nebo donest rucne. Vsude po vas chteji hrozne moc udaju, ktere jsou uplne irelevantni vzhledem k vybrany praci. Poslal jsem prihlasku na vsechny prace, ktery mely aspon neco malo spolecnyho s pocitacema (treba obsluha tiskarny :-) a dalsi). Docela jsem cekal, ze bude problem jednu z tech praci ziskat, takze jsem vyrazil na Job Fair. Ve velkym sale bylo spoustu stanecku od ruznych zamestnavatelu (my jako drzitele F1 viza muzeme pracovat jen na campusu, takze spousta z praci neni vubec pro nas). Nakonec me zaujalo trhani listku na fotbalovym stadionu (to bylo jeste predtim, nez jsem videl zapas) a prace v multimedialnim studiu (K-State TV).

Na trhani listku se mnou hned udelali interview (je to prece tezce kvalifikovana prace :-)) a rovnou me prijali. Prvni zapas jsem nestihl jako trhac, takze pred sebou mam jenom 5 zapasu. Za kazdej zapas dostanu maximalne 30 dolaru, takze je to vazne jenom privydelek.
Uplne nahodou jsem u nas na koleji narazil na prihlasku na pracovnika na recepci. Samozrejme jsem ji vyplnil (za pokus se nic neda) a asi za tyden mi prisla pozvanka na interview. To uz bylo dobry znameni, z ostatnich praci se nikde ani neozvali. Interview probihalo asi 15 minut a byl to krizovej vyslech, jedna otazka za druhou. Celkem jsem to zvladnul a tak jsem si veril, ze bych mohl praci dostat.
A vazne jo, za tyden mi prislo mailem potvrzeni, takze se ze me oficialne stal Community Advisor/Desk Advisor (hodne dobry jmeno pro Recepcniho/Projizdece kartickou :-)). Na treninku (placenym) jsem se dozvedel, ze budu stridave CA a DA. Prace DA spociva v tom, ze od 9 vecer sedite u dveri a od prichozich si berete karticky a projizdite strojkem. Pokud skoci zeleny svetylko, pustite je dovnitr. Nic co by cvicenej simpanz nezvladl. CA to ma trosku slozitejsi, za recepci pujcuje klice a pousti lidi dovnitr, pokud si zapomenou karticku. Taky obcas vyrizuje telefonaty. Uz mam za sebou 3 smeny, jednu jako DA od pulnoci do 3 do rana a dve jako CA od 9pm do pulnoci. Prace se mi libi, vetsinou je dost klid, muzu se bavit s Amikama a Americankama :-) a taky delat ukoly na notebooku, nebo si cist. Po tomhle tejdnu bych uz mel mit vydelano 90 dolaru, tak uvidime, jestli prileti do schranky.
Nakonec bych jenom dodal, ze se mi celkem ozvali jenom z jedny prace (zamitave) a v ostatnich me ignorovali...

Celý příspěvek

Ahoj, dneska napíšu jenom krátký porovnání podmínek z různejch škol na různý studijní pobyty v jiných zemích.
Začal bych asi Erasmem. Tenhle program využívá v ČR asi nejvíc lidí. Největší výhoda (kterou si většina lidí v Čechách neuvědomuje) je bezplatný školství. V případě Erasmu tak člověk nemusí platit školný na univerzitě, kam vyjede. Dostane příspěvek 10 000 měsíčně od ministerstva školství a z toho musí zaplatit ubytování, jídlo, učebnice a život. Třeba v Madridu (mám čerstvý novinky :-) ) pokryje příspěvek tak akorát ubytování, takže jídlo a další věci si člověk platí z vlastní kapsy (většinou dražší, než v ČR).

Pokud pojedete na K-State z jiný školy, než ČVUT (smlouvu s K-State má VŠE, ČZU a snad i VŠCHT), pobyt se vám taky prodraží. Dva kamarádi z ČZU museli zaplatit za roční pobyt 120 000 s tím, že jim snad škola 50 000 vrátí. Pokryje jim to jídlo, ubytování na kolejích, ale peněz je to dost.
Pokud vyrazíte z ČVUT, máte zaprvé velkou šanci se sem dostat (celkem z 60ti lidí 45 prošlo jazykovými testy a 30 vzali na studium, stačí mít slušný průměr). Zadruhé máme skvělej výměnnej program a tak vás ubytování a jídlo tady vyjdou jenom na 9 000 měsíčně. Díky našemu ministerstvu školství a jeho desetitisícovýmu měsíčnímu příspěvku se právě dostáváte do plusu. Samozřejmě, že to není zadarmo, letenka stojí minimálně 20 tisíc, víza a pojištění dalších 10 a jěště si zaplatíte za učebnice, ale podmínky jsou to úžasný.
Pro porovnání jsem vyzvídal, jak to mají místní. Pokud je člověk z Kansasu, platí asi 200 dolarů za kredit. Při zápisu 15ti kreditů za semestr to vychází na 3000 dolarů, ubytování a jídlo stojí dalších 5000. Učebnice vyjdou na další 1000 na semestr, takže se dostáváme na 9000 dolarů na semestr. Pokud člověk není z Kansasu, potom platí za kredit asi 450 dolarů, takže počítejte místo devíti tisíc třináct. Navíc máme ještě všichni zapsaný jenom graduate (magisterský) předměty, který jsou ještě dražší.
Pokud tohle porovnání zmíníte před místním, většinou se nezatváří zrovna šťastně. Nejsme v Čechách, takže rozhodně nikdo nezávidí, ale většinou prohodí jen nějakou vtipnou poznámku typu: "you are so lucky". Jsme hodně "lucky" takže pokud někdo váháte, neváhejte a přijeďte sem taky. Navíc ještě každým dnem očekávám šek na 330 dolarů od místního mecenáše, kterej restituoval po revoluci velký majetky v Čechách a teď tady sponzoruje studenty z Čech. Není to super mít pro jednou výhody z toho, že je člověk z ČR? :-)

Celý příspěvek

Ahoj,
v mezinárodním studentském centru (ISC) byla na začátku semestru akce zvaná Purple Pride, kde nám vyprávěli, jak to tady chodí. Byla možnost tady vyhrát lístky na zahajovací zápas sezóny amerického fotbalu. Naštěstí většina mezinárodních studentů Purple Pride vynechala, takže na 50 lidí se rozdávalo 25 lístků. Čtyři z nás lístek vyhráli a já jsem byl mezi nimi.

Zdroj Fotky z Kansasu

Když jdete v Manhattanu na americký fotbal, vždycky musíte začít tailgatingem. Jde v podstatě o to, že přijedete autem na parkoviště před stadionem 2-3 hodiny před zápasem, otevřete zadní dveře auta, vybalíte jídlo a pořádně se nacpete :-). Takovou akci pro nás výherce uspořádalo i ISC. V 3:30 (zápas začínal v 6:10) nás vyzvedli a dovezli na příjemnej plácek kousek od stadionu, kde jsme si dali překvapivě něco jinýho, než hamburgery a hotdogy. Jídlo bylo dobrý (tradičně, ještě jsem tu snad neměl špatný jídlo) a bylo ho dost (taky v USA nepřekvapí :-)). Po jídle jsme tam další hodinu a půl střídavě seděli, nebo procházeli ostatní tailgating party. Nikde jsem nezahlédl alkohol (nesmí se pít na veřejnosti), ale jídla byly všude hromady. Asi půlhodiny před zápasem vedoucí zavelely a my jsme vyrazili. Všude byly mraky lidí v fialové barvě a stovky aut.

Zdroj Fotky z Kansasu

Když jsme čekali ve frontě, tak kolem nás průvodem prošel i marching band. Tentokrát ale už i ve výbornejch uniformách :-).

Zdroj Fotky z Kansasu

Po vystání fronty a krátký hádce s kontrolorem lístků (od příštího zápasu moje práce :-) ) jsme se konečně dostali na stadión. Měli jsme snad nejhorší místa ze všech, úplně v koutě. Ale bylo docela slušně vidět na plochu. Na stadiónu bylo plno (50 000 lidí).

Zdroj Fotky z Kansasu

Tady v Kansasu začíná každý zápas tradičně příchodem marching bandu a představením roztleskávaček. Dost znatelně to někomu připomíná spartakiádu, mně spíš čínskou vojenskou přehlídku. Zástupy v uniformách pochodující jeden za druhym za zvuků pochodový hudby... Je to ale docela dobrej pohled :-).
Po tom všem už konečně začal tak moc očekávanej fotbal. K zápasu jsem šel jenom s povrchní znalostí pravidel (okoukanou z americkejch filmů) a těšil jsem se na dlouhý sprinty, srážky, kličkování hráčů, dlouhatánský kopy, spoustu gólů a akcí - prostě americkej fotbal jako z filmu.
Abych to zkrátil, filmy přehánějí. Hodně. Tenhle sport je to nejnudnější, co jsem kdy v životě viděl. Shodli jsme se s ostatníma, že kdybysme měli stejnou dobu jenom sedět a zírat do zdi a přemýšlet, bylo by to možná zábavnější. Hru samotnou hrají dva týmy, v každym je hráčů jak much. Stoupnou si proti sobě v řadách, jedna řada vezme míč, který je mezi nimi, řady se do sebe zaklesnou. Míč se předá jednomu z hráčů, který stojí za řadou. Ten se rozběhne do chumlu, udělá tak 5 kroků, všichni protihráči se na něj vrhnou a on spadne :-). Tohle trvá tak 5 vteřin, potom mají všichni 40 vteřin na dohodnutí taktiky na další rozehrání míče. Míčem se skoro vůbec nehází, mlýn (tak se řiká těm řadám v rugby, nevim jestli tady) se po každym rozehrání hejbne tak o 5 metrů. To je tak všecko. Za celou první třetinu padnul jedinej gól, když to jeden hráč z ničeho nic kopnul. Jinak se nestalo vůbec nic. Je to podobně zábavný, jako koukat na přetahování lanem :-). Takže jsme s Tomášem odešli po první čtvrtině. Ostatní, kteří si to zaplatili (dali za to 20 dolarů!!!) tam vydrželi až do konce. Potom prej byl hezkej ohňostroj, ale nevim, jestli to stálo za to :-).
Tady na americký fotbal chodí celý rodiny po generace. Naše hostfamily má už 30 let ty samý místa. Chodí jak holky, tak kluci. Nechápu, jak to může někoho bavit. Navíc pokud se bavíte s amíkem o socceru, tak vám řekne, že je to nudná hra. Asi proto, že to není dost americký :-).

Celý příspěvek