Ahojda, tak už dlouho jsem nepřispěl žádným objevným článečkem týkajícím se naší společný cesty do států. Ještě než začnu psát, tak držím place Vojtovi N. a dalším, kterí ještě nedostali svoje acceptance dopisy. Snad všecko přijde co nejdřív. Vyřizování víza jsem se trochu bál, protože se toho muselo vyplnit hodně a možnost chyby u průměrně zmateného studenta FELu je dost velká. Snad to nakonec dobře dopadlo.

Potom, co přišel zvací dopis do kansasu jsem si zařídil pohovor na ambasádě. Stránky ambasády určitě každej z vás snadno vygooglí :-). Pohovor zařizujete vyplněním formuláře D-156. Otázky ve formuláři jsou dost osobní a hodně z nich úplně jasně vybídá k požadované odpovědi (třeba: Účastnil jste se holocaustu? ano/ne, Jste členem teroristické organizace? ano/ne :-) Případně jestli jsem prostitutka, nebo pasák :-) ). Některé další dělaly trochu větší problém, takže pokud se někde zaseknete, napište mi mail a poradím, jak jen budu umět. Termín pohovoru jsem si domluvil na dnešek, čili patnáctý červen. Nebylo moc volných termínů o moc dříve, počítejte tak s měsícem čekání. Já chtěl mí na vše dost času, ale stejně to nakonec dopadlo tak, že jsem všecko řešil na poslední chvíli.

Co všechno potřebujete k pohovoru?

• 
  Formulář D-156 - s tím není problém, vytisknete ho hned po vyplnění, bez něj vás nepozvou na pohovor.
  

• 
  Formulář D-157 a D-158 - jeden z těchto formulářu je jen pro kluky. Obsahují opět vcelku triviální dotazy.
  

• 
  Fotku o rozměrech 5x5cm - tu jsem si vytiskl na fotopapír na domácí tiskárně, zdá se, že nevadila.
  

• 
  !!!!!Pas!!!!!!
  

• 
  Obálku - na obálce musí být napsané vaše jméno, adresa a telefon. Když bůh dá, tak vám v ní zpátky pošlou pas s vízem.
  

• 
  Doklad o zaplacení všech poplatků - pro měsíc červen je to 2620 Kč za pohovor (v květnu to bylo o 250 víc), dále 185 pro kurýrní službu za dovezení pasu.
  

• 
  Doklad o zaplacení SEVISního poplatku - Nemilej fakt, že mám zaplatit i SEVIS jsem se dozvěděl v sobotu 2 dny před pohovorem. Nejdřív jsem se trochu lekl, protože na stránkách SEVISu psali, že expresním kurýrem přijde potvrzení do týdne, normalním do tří týdnů. Nakonec ale naštěstí stačí vytisknout potvrzení, které se objeví, jakmile kreditní kartou zaplatíte poplatek 200 dolarů.
  

V tuhle chvíli jsem byl s poplatky na necelých 7 tisících, takže jsem byl před pohovorem docela nervózní :-). Do baťohu jsem na poslední chvíli ještě pribalil index, dopis o přijetí na magistra a moje a rodičů výpisy z banky. Schůzku na ambasádě jsem měl domluvenou na 8:30, ale pro jistotu jsem plánoval dorazit už na osmou a porozhlédnout se. Taky jsem nevěděl, kde přesně velvyslanectví je (po kolejích z Malostranského náměstí směrem na Újezd, první ulicí doprava do kopce :-) snadné). Už při příchodu ulicí mě bedlivě pozorovalo několik tajných i netajných policistů. Okoli ambasády se jimi jen hemží :-). Naštěstí prohledávají auta, takže mě nechali nerušeně projít. Už v době mého příchodu byla před vchodem fronta asi osmi lidí. Postavil jsem se nakonec a čekal, dokuď neotevřou. Ambasáda by měla otevírat v osm, ale musíte počítat s akademickou čtvrthodinkou. Nejprve vás přejede starší, ale o to vtipnějsí, pán z ochranky jakymsi proužkem, který by měl změnit barvu v případě, že jste se doma váleli v nitroglycerinu. Barva zůstala stejná po zkontrolování celé fronty, takže nás začali konečně pouštět dovnitř. Připravte se na to, že vás tam pustí jen v případě, že máte domluvenou schůzku a jste na seznamu. U vstupu musíte vypnout a odevzdat veškerá elektronická zařízení a projít kontrolou jak na letišti.
V přijímací místnosti jsem už jenom nalepil fotku na formulář D-156 (byla tam hromada lepidla :-)) a zařadil se do fronty k okýnku (1, nebo 2). Slečna (češka) za přepážkou si ode mě všechno vzala a poslala mě čekat na další předvolání. K dalšímu pohovoru bohužel volá američan, kterému děla dost značný problém vyslovit česká jména :-). Vojta ale překvapivě zvládnul, takže jsem po chvilce běžel k okýnku (4). Tady teprve odevzdáváte otisky prstů (překvapivě všech) a jste opět odesláni čekat, nejspíš teď zjišťují, jestli vás nemají v databázi.
Po sejmutí otisků a dalším krátkém čekání už přišel zlatý hřeb dopoledne, a to pohovor s američankou. Povídáte si s ní přes přepážku, ale je tam docela klid a nic neruší. Její první otázka byla, co tam jedu dělat (lámanou češtinou). Když jsem řekl, že studovat, zeptala se, jestli může anglicky. Po mém samozřejmém "no problem" už to šlo trošku svižněji. Slečna byla milá, ptala se na to, kam jedu studovat, na jak dlouho, jaký obor, taky jestli hlavně pro zábavu, nebo jestli se chci i něco naučit. Potom jí zajímalo, co studuji v Čechách a v jakém jsem ročníku (tady chtěla index - nezapomenout - a ještě jsem jí vrazil pozvánku na magistra :-) ). Zakončila to krásným "Everything seems to be fine" a oznámila, že můžu očekávat pas s vízem do čtyř dnů. Na její pozdrav "Have a nice trip" jsem očekávaje "Have a nice day" odvětil "you too", což mi hned došlo, ale aspoň jsem jí rozesmál :-).
Takže vám hodně štestí k pohovoru a have a nice day :-).